Výroba

VÝROBA TOKAJSKÝCH VÍN
Výroba tokajských hroznových vín je závislá na mnoha faktorech jež ovlivňují proces kvašení při získávání těchto vín. Hrozny se ihned po sklizení lisují a mošty kvasí ve velkých dřevěných sudech. Dokvašená mladá vína se potom stáčí do sudů o objemu 150 – 250 litrů. Po skončení procesu zrání je získané základní víno této oblasti, suché stolní, které je charakteristické především svou zlatožlutou barvou. Obsahuje 11-12% obj. alkoholu a vyšší obsah těkavých kyselin (max. 1,2 g/l).

Dalším a velice známým typem tokajského vína je tzv. tokajské samorodné suché a sladké.Tokajské samorodné sladké se vyrábí z hroznů, ze kterých se neodstraňují cibéby, čímž po prokvašení a vyzrání zůstane ve víně zbytkový cukr 20-50 g/l. Vzniká výborné přírodně sladké víno.

K výrobě tokajského samorodného suchého vína se používá dozrálé víno bez cibéb. Rmut z hroznů nakváší 12-24 hodin, přičemž dochází k vyluhování barviva, buketních látek a zároveň k jeho částečné enzymatické oxidaci. Po kvašení, které trvá přibližně jeden měsíc, se víno stáčí z větších nádob do menších. V menších sudech, které nejsou z důvodu oxidace doplněny, probíhá dlouhodobý proces zrání při teplotě 11-14°C. Tokajská samorodná suchá vína musí mít zlatožlutou barvu, min. 13% obj. alkoholu, 20g/l bezcukerného extraktu, obsah popele min. 1,6 g/l a max. 1,2g/l těkavých kyselin.

Mladé samorodné suché víno tvoří základní část výborných putňových vín.

Podle nového vinařského zákona se v tokajské oblasti vyrábí 4 druhy těchto výběrových vín – 3-putňové, 4-putňové, 5-putňové a 6-putňové víno.

Základem výroby jsou cibéby, které se jako poslední na vinohradech ručně sbírají. Vkládají se do sudu a přelévají mladým samorodným suchým vínem. Jako míra na cibéby se používá putňa (dřevěná nádoba, užívaná na sběr hrozna). Do jedné putňe se vejde cca 20-25kg cibéb. Jako míra na víno se používá tzv. „Gonczký sud“, který má objem 136l. Čím větší množství cibéb, tím stoupá cukernatost a hutnost vína.